Poslouchejte náš FinCast

Alternativní fondy: Rizika, na která upozorňuje ČNB

Investiční příležitosti slibující vysoké zhodnocení skrze takzvané alternativní fondy se na českém trhu staly častým tématem. Tyto subjekty, spravované podle § 15 zákona o investičních společnostech a investičních fondech (ZISIF), však v sobě často skrývají systémová rizika.

Investiční příležitosti slibující vysoké zhodnocení skrze takzvané alternativní fondy se na českém trhu staly častým tématem. Tyto subjekty, spravované podle § 15 zákona o investičních společnostech a investičních fondech (ZISIF), však v sobě často skrývají systémová rizika. Na tyto hrozby aktuálně důrazně upozornila Česká národní banka (ČNB) ve svém varování z března 2026.

Jako wealth manageři považujeme za nezbytné edukovat klienty o legislativním rámci jejich portfolií. Rozdíl mezi regulovaným fondem a správcem v režimu § 15 je pro bezpečnost majetku naprosto zásadní.

Jaká jsou hlavní rizika alternativních fondů

Tito správci nejsou investičními fondy v plném slova smyslu, ale pouze subjekty zapsanými v registru ČNB. Právě zde vznikají zásadní alternativní fondy rizika:

  • Minimální dohled: ČNB u těchto správců neprověřuje investiční strategii ani neschvaluje jejich stanovy.
  • Zákaz veřejné nabídky: Zákon těmto subjektům striktně zakazuje nabízet investice široké veřejnosti. Jsou určeny výhradně pro kvalifikované investory.

Pokud je taková investice nabízena v řádech desetitisíců korun, dochází k porušení zákona. ČNB v těchto případech hovoří o pokoutných fondech, které neoprávněně shromažďují peníze od veřejnosti.

Rozhodnutí ČNB: Pokuta 2 000 000 Kč pro poradce

Důkazem přísnějšího postupu regulátora je rozhodnutí ČNB z února 2026. Za neoprávněné nabízení investic v režimu § 15 byla udělena pokuta ve výši 2 000 000 Kč přímo konkrétnímu poradci. Tento precedens ukazuje, že rizika alternativních fondů dopadají i na zprostředkovatele, kteří jednají v rozporu se zákonem.

Tři zásadní hrozby pro běžné investory

Absence depozitáře

Standardní investiční fondy musí využívat služeb depozitáře – banky, která dohlíží na každý pohyb peněz. U správců podle § 15 tato povinnost neexistuje. Nikdo nezávislý tedy nekontroluje, zda jsou prostředky skutečně použity na deklarovaný nákup majetku, nebo zda neslouží k úhradě provozních nákladů správce.

Informační vakuum

Zatímco podílové fondy pravidelně zveřejňují ocenění majetku a auditované výsledky, alternativní správci mají vůči klientům minimální informační povinnost. Investor se tak o problémech s likviditou nebo znehodnocením majetku dozvídá často až ve chvíli, kdy je kapitál nedostupný.

Právní nejistota a likvidita

Pokud se fond dostane do potíží, je pro nekvalifikovaného investora téměř nemožné získat své prostředky zpět. Vzhledem k tomu, že byla investice zprostředkována v rozporu se zákonem, bývá následné vymáhání škody složitým právním procesem.

Jak identifikovat alternativní fondy a jejich rizika

Doporučujeme zvýšenou obezřetnost, pokud zprostředkovatel používá tyto argumenty:

  • Nabídka je prezentována jako exkluzivní příležitost pro vybrané klienty.
  • Tvrdí se, že subjekt je pod dohledem ČNB (samotný zápis v registru dohledem není).
  • Slibuje se garantovaný výnos při minimálním riziku (u § 15 ZISIF nelze o minimálním riziku mluvit).

Závěrem

Profesionální správa majetku není o hledání nejvyšších čísel na papíře, ale o dlouhodobé stabilitě a dodržování legislativy. Pokud máte pochybnosti o bezpečnosti svých investic, rádi vám věnujeme čas na krátkou revizi vašeho portfolia. Bezpečnost vašeho kapitálu začíná u transparentních a regulovaných struktur.

Přihlaste se k odběru newsletteru Finančníků.
Jednou měsíčně vám pošleme souhrn všech novinek ze světa financí a ekonomiky.
© 2026 Finančníci Group s.r.o., IČ: 14386739 – všechna práva vyhrazena
Ochrana osobních údajů
Povinně uveřejňované informace
linkedin facebook pinterest youtube rss twitter instagram facebook-blank rss-blank linkedin-blank pinterest youtube twitter instagram