Jaký byl uplynulý rok na finančních trzích a jaký bude letošní rok z pohledu investora? Do čeho letos investovat, a kterou investiční platformu si pro danou investici vybrat? Probereme s Michalem Vrančíkem ze společnosti Finančníci.
Trendem investování je v posledních měsících umělá inteligence. Akcie, které mají v názvu “AI”, rostly o desítky až stovky procent. Právě proto by se měl mít investor na pozoru. Kromě investic v dalším díle FinCastu probereme růst důchodů, výnosy penzijních fondů a také ceny elektřiny a jejich promítnutí se do ceníků distributorů.
V tomto díle se dozvíte, jaké všechny sazby vyhlašuje ČNB. Ty totiž ovlivňují dění v ekonomice, a když rostou, tak to tlumí ekonomiku i inflaci. ČNB neustále zpřísňuje pravidla a dostat hypotéku je stále obtížnější. Ve FinCastu se věnujeme i aktuálnímu dění v ekonomice. Tématy kromě úvěrů jsou také akciové trhy, vstup Chorvatska do schengenského prostoru a kurz české koruny.
Jak ovlivňuje Česká národní banka úrokové sazby úvěrů? Kolik je běžná sazba u hypoték, spotřebitelských půjček a podnikatelských úvěrů? To jsou otázky, kterým se věnuje desátý díl FinCastu s odborníky ze společnosti Finančníci – Tomášem Posekaným a Josefem Soumarem.
Věděli jste, že „vydědit“ své děti není vůbec tak jednoduché, jak se na první pohled zdá? A komu připadne majetek, když zemřelý nemá přímé dědice? Dědictví se ale dá řešit s předstihem a díky tomu zamezit případným neshodám mezi pozůstalými.
Od určitého množství majetku byste si měli dát pozor na to, kdo po vás majetek zdědí. Zákon v tomto ohledu hovoří jasně. Obzvlášť důležité je to v případě, když máte nemovitosti nebo finance v zahraničí, kam oko notáře nedohlédne. Stejně tak je tomu i v případě majetku v kryptoměnách. Jak na to poradí další díl FinCastu. A řeč bude také o cenách potravin u našich sousedů, zdražení zimních dovolených a prodeji úvěrového portfolia Sberbank.
Živly, nehody, nemoci - nepříjemné věci, které do života vstupují nečekaně. Pro klidné spaní je dobré mít sjednané pojištění. Co všechno se dá pojistit probereme s expertem Tomášem Posekaným.
Pozor na podpojištění v rámci pojištění nemovitosti. U pojištění domácnosti je dobré mít fotografie bytu. V rámci cestovního pojištění nezapomínejte na odpovědnost. Vyplatí se srovnávače pojištění? Pro koho je vhodná havarijní pojistka? Tyto otázky probíráme s Finančníky. Neopomeneme ani ekonomické aktuality – propouštění v Česku, akcie společnosti Meta v propadu nebo zisky ropných společností a windfall tax v USA.
Náklady rodiny se zvýšily o 25 tisíc korun. I takový může být příklad zdražování v Česku. Jak ustát tak zásadní zásah do rodinného rozpočtu? Úspory se hledat dají. Kde je najít, poradí Josef Soumar ze společnosti Finančníci.
Hospodaření v době krize není jednoduché. Ceny rostou všude kolem nás. Přitom se často jedná o nezbytné výdaje spojené s bydlením. Téma hospodaření v krizi ale není jediným tématem FinCastu. Společně s experty ze společnosti Finančníci jsme probrali také státní rozpočet, akcie zbrojařských firem a zvýšenou delikvenci dlužníků i prodej úvěrů Sberbank.
Téma dnešního článku bude zajímat především ty, kteří mají založené nebo o založení svěřenských fondů uvažují. V České republice se svěřenské fondy dostávají stále větší oblibě. Jedná se o velice zajímavý nástroj pro správu vlastního majetku a pro převod nabytého majetku na dědice bez nutnosti absolvovat dědické řízení. Svěřenský fond je upraven v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“) v § 1448 a následujícím [1] a je definován jako forma správy majetku vyčleněného z vlastnictví zakladatele smlouvou, či pro případ smrti. O daný majetek pečuje tzv. svěřenský správce a dané užitky z něj mohou požívat tzv. obmyšlené osoby, které jsou určené stanovami. Vyčleněním daného majetku do svěřenského fondu dochází k pozbytí vlastnictví a majetek se tak stává bez „vlastnictví“, jelikož svěřenský fond nemá právní subjektivitu. Právě z toho důvodu se může jednat o zajímavý nástroj pro osoby, které si chtějí zajistit určitou formu anonymity při vlastnictví určitého majetku. Díky stanovám také tento institut představuje zajímavý nástroj při tzv. mezigeneračním předání majetku.
I přesto, že svěřenský fond nemá právní subjektivitu a nic formálně nemůže vlastnit, je z pohledu zákona o dani z příjmů (dále jen „ZDP“) [2] považován za daňový subjekt, jehož příjmy podléhají zdanění. Daná skutečnost vyplývá z § 17 odst. 1 písm. f) ZDP. Příjmy svěřenského fondu se tedy zdaňují tak jako u kapitálových společností. Pro zajímavost lze dodat, že svěřenský fond může být z pohledu ZDP tzv. mateřskou společností a může obdržet osvobozené příjmy při splnění podmínek dle § 19 odst. 4 ZDP. V tomto článku se však zdaněním příjmů svěřenského fondu dále zabývat nebudeme. Zde si představíme situace a podmínky při zdanění určitého plnění ze svěřenského fondu obmyšleným osobám.
Nejprve se budeme zabývat smluvní variantou vzniku svěřenského fondu. Daný svěřenský fond vzniká v momentě, kdy je tento majetek vyčleněn z vlastnictví zakladatele (dojde tomu sepsáním statutů u notáře – založení), poté musí správce daného fondu daný majetek přijmout pod svoji správu (zřízení svěřenského fondu) a následně je svěřenský fond zapsán do registru svěřenských fondů (vznik svěřenského fondu). Při vzniku svěřenského fondu musí být také vydán tzv. statut svěřenského fondu, který obsahuje alespoň:
Jakmile je svěřenský fond zřízen, je při jeho zřízení určen také účel. Ten může být osobní, rodinný, obchodní, charitativní a investiční. Jednotlivými druhy svěřenských fondů se dále zabývat nebudeme.
Po vzniku svěřenského fondu často dochází k situaci, kdy je plněno obmyšleným osobám. Obmyšlenou osobou je ta osoba, která je jmenována zakladatelem. Může se jednat o jasně definovaný okruh osob či osobu, nebo o určitou skupinu osob, které nejsou přímo identifikovány (př. Potomci – může se tedy jednat ještě o dosud nenarozené potomstvo). Dle § 1457 NOZ lze obmyšlené osobě přiznat právo na plody nebo užitky ze svěřenského fondu nebo právo na majetek ze svěřenského fondu. Dané právo obmyšlenému vzniká v momentě, kdy mu je správcem nebo zakladatelem přiznáno.
Druhým způsobem, jak může vzniknout svěřenský fond je pro případ smrti zůstavitele. V takovém případě dle § 1451 NOZ vznikne svěřenský fond až smrtí zůstavitele, kdy bude na základě listiny pro případ smrti alokován majetek do svěřenského fondu. I v tomto případě musí být stanoven správce, který zodpovídá za chod a fungování svěřenského fondu. Pro tento typ vzniku svěřenského fondu musí být vyhotoven státu fondu s náležitostmi popsanými výše.
Po obdržení práva na plnění ze svěřenského fondu obmyšlené osobě je se nutné zabývat otázkou zdanění tohoto příjmu. Může se jednat o dva typy plnění, a to buď peněžní nebo nepeněžní.
Pro pochopení dané situace je nutné si definovat pojem plnění z majetku svěřenského fondu. Tím je myšleno plnění obmyšleným osobám z majetku, který do svěřenského fondu byl vyčleněn. Pro představu se může jednat o bezplatné využívání bytu vyčleněného do svěřenského fondu nebo o výplatu peněžních prostředků vyčleněných do majetku svěřenského fondu, který nerealizuje zisk.
V případě, kdy bude plněno z majetku svěřenského fondu obmyšlené osobě formou peněžitého plnění, zdaňuje se daný příjem obmyšlené osobě buď podle § 10 odst. 1 písm. m) (jedná-li se o obmyšlenou fyzickou osobu) nebo dle § 18 (jedná-li se o obmyšlenou právnickou osobu). U právnické osoby se jedná vždy o zdanitelný příjem v jeho základu daně. U fyzické osoby existuje způsob, jak tento příjem lze osvobodit. Konkrétně se jedná o podmínky uvedené v § 10 odst. 3 písm. c) bod 1 až 3. Toto ustanovení nám říká, že bezúplatný příjem obmyšlené osoby je osvobozen pouze tehdy, plyne-li daný příjem z majetku svěřenského fondu, který do něj vyčlenil zakladatel, který byl
v postavení příbuzného v linii přímé nebo linii vedlejší (jde-li o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítě manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů), nebo žil s obmyšlenou osobou nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácnosti.
Jako příklad peněžitého plnění lze uvést situaci, kdy zakladatel na oddělený bankovní účet vyčlenil peněžní prostředky. Svěřenský fond s těmito prostředky nijak nezacházel. Po určité době obmyšlená osoba, která byla v linii přímé se zakladatelem, měla dle statutů právo na výplatu vložených peněz. Svěřenský fond nerealizoval žádný zisk, a proto se jedná o nezpochybnitelné plnění z majetku svěřenského fondu. V takovém případě se tedy jednalo o osvobozený příjem dle § 10 odst. 3 písm. c) bod. 3 ZDP.
Osvobození příjmu obmyšlené osobě dle § 4a písm. b) je v případě, kdy jde o nepeněžní příjem z majetku, který byl do svěřenského fondu vyčleněn nebo zvýšil majetek svěřenského fondu pořízením pro případ smrti. V takovém případě je daný majetek nabyt do správcovství svěřenského fondu až po úmrtí zůstavitele. Pokud svěřenský fond nerealizuje zisk, je možné takové plnění obmyšleným osobám osvobodit.
Osvobození dle § 4a písm. m) míří na situace, kdy se jedná o nepeněžní plnění obmyšleným osobám z majetku fondu, který byl smluvně vyčleněn do svěřenského fondu osobou, jež byla v postavení popsaném výše dle § 10 odst. 3 písm. c) ZDP. I zde platí pravidlo, pokud svěřenský fond nerealizuje zisk, jedná se o osvobozený příjem obmyšlených.
Určitou zvláštnost představuje osvobození dle § 19b odst. 2 písm. a) ZDP, který nám říká, že pokud je obmyšlenou osobou právnická osoba a té plyne bezúplatný příjem z majetku svěřenského fondu, který byl vyčleněn nebo zvýšil majetek pořízením pro případ smrti, jedná se o osvobozený příjem právnické osoby. Z daného plyne, že pokud bude obmyšlenou osobou právnická osoba a bude ji plněno z majetku svěřenského fondu, je důležité posoudit, jak byl daný fond založen. Po zodpovězení této otázky bude záviset následné posouzení zdanění této obmyšlené osobě.
Zdanění příjmu obmyšlené osobě při plnění ze zisku svěřenského fondu je poněkud jednoduší záležitost. Zde nám dle § 21c odst. 1 ZDP plyne pravidlo, že pokud svěřenský fond realizuje účetní zisk, plní se obmyšleným osobám nejprve ze zisku a po vyčerpání zisku se plní z majetku fondu. Toto ustanovení má zásadní dopad na posouzení zdanění pro plnění ze svěřenského fondu.
V odborné sféře existuje mnoho názorů a snah o zvrácení tohoto nepříznivého ustanovení. Na základě tohoto ustanovení platí, že jakmile svěřenský fond realizuje zisk, platí pravidlo, že dochází k plnění nejprve ze zisku a až poté z majetku svěřenského fondu. Tato situace může vést k situacím, kdy je do svěřenského fondu vyčleněn bytový dům s bytovými jednotkami. 4 z těchto bytových jednotek jsou pronajímány a 1 slouží k bydlení syna zakladatele svěřenského fondu, který byt využívá bezúplatně. V daném případě svěřenský fond realizuje zisk a zároveň dochází k plnění obmyšlené osobě z majetku svěřenského fondu. Jelikož se aplikuje § 21c odst. 1 ZDP platí, že dochází k plnění obmyšlené osobě nejprve ze zisku fondu a musí se dané plnění zdanit. Jako základ daně se v tomto případě určí výše obvyklého nájemného (což by se dalo zjistit v porovnání s ostatními bytovými jednotkami) a vypočte se srážková daň. Buď každý měsíc nebo jednou za rok, závisí na ujednání mezi svěřenským fondem a obmyšlenou osobou.
Existují i názory, které potvrdilo i Generální finanční ředitelství v koordinačním výboru 415/18.12.13, že za určitých podmínek může být pravidlo dle § 21 odst. 1 překonáno. V daném KOOV Generální finanční ředitelství souhlasilo, že pokud svěřenský fond nabude majetek (veškeré předpoklady pro osvobození jsou splněny), bude evidován samostatně, je možné plnění z tohoto fondu osvobodit, i přesto že poplyne svěřenskému fondu zisk. Lze to uvést na příkladu vložení peněžních prostředků do svěřenského fondu. Svěřenský fond si zřídí speciální bankovní účet, kde bude tyto peněžní prostředky držet. V mezidobí bude realizovat transakce a zisky. Po určité době dojde k plnění z majetku fondu obmyšlené osobě a má dojít k výplatě těch peněz vložených. Pokud svěřenský fond prokáže, že se jedná o dané peněžní prostředky (na separátním bankovním účtu), je možné tyto peněžní prostředky vyplatit obmyšlené osobě osvobozeně, splňuje-li dané podmínky pro osvobození. Maximální částka pro osvobození bude do částky, které tam vložil vkladatel. Je však důležité podotknout, že i přesto, že Generální ředitelství tento postup posvětilo, je možné, že v případě sporu je možné, že soud přihlédne na znění zákona, které je v tomto případě poměrně jasné.
Další informace o svěřenských fondech se můžete dočíst zde.
Autor: Ing. Daniel Vladyka, Registrovaný daňový poradce č. 5674
[1] Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník; Oddíl 4 – Svěřenský fond
[2] Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
[3] § 1452 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku
V tomto díle FinCastu probereme životní pojištění z mnoha úhlů. Například jaká je nákladovost tohoto produktu nebo jaký druh a jaké pojistné částky zvolit. Životní pojištění s investiční složkou má navíc punc produktu s velkou odměnou pro zprostředkovatele. Dnes je ale trendem mít spíše rizikové životní pojištění a ušetřené peníze využít k investici.
Nebudeme se ale věnovat jen pojištění. S Finančníky probereme také zastropování cen elektřiny, její vývoj na burze, válečnou daň a také budoucnost českého pracovního trhu. Další FinCast je nabitý informacemi potřebnými pro „bohatší“ život.
FinCast. Podcast finančníků Josefa Soumara, Tomáše Posekaného a Michala Vrančíka a moderátorů Petra Meškána a Jana Schönbauera.
Pravidelný pořad věnující se aktuálnímu ekonomickému dění a jeho dopadům na finance každého z nás. Cílem FinCastu je, abyste po jeho poslechu byli vždy o něco bohatší.
Poslechněte si konkrétní rady z oblastí ekonomického, investičního a finančního světa.
FinCast vychází pravidelně každý měsíc.
Poslouchejte na Spotify, Apple Podcasts a Google Podcasts.
Vaše tipy uvítáme a dotazy zodpovíme na adrese FinCast@financnici.com.
Zlato má symbolizovat ochranu před inflací v nelehkých dobách. To se teď ale neděje navzdory válečnému konfliktu a vysokým cenám komodit obecně. Proč se zlatu nedaří najít podporu u investorů probereme v dalším díle FinCastu.
Jaké země zlato nejvíce těží, jaké jsou celosvětové zásoby, a jak náročná na energie je jeho těžba. To vše s Michalem Vrančíkem ze společnosti Finančníci. V díle dále probereme, na které podpory od státu máte nárok a jakým způsobem se žádá o pětitisícový příspěvek na dítě. Věnovat se budeme také začínajícímu poklesu cen nemovitostí. Poslouchejte FinCast, protože budete bohatší.
V tomto článku se zaměříme na téma, které hýbe světem posledních několik let. Tento koncept, který zde existuje již více jak 10 let zažil svůj největší boom v posledních pár letech. Na trhu se objevovaly stále nové kryptoměny a jejich hodnoty trhaly rekordy téměř každý den. Avšak i zde platí pravidlo, že nic neroste donekonečna. V současné době dochází k obrovským propadům hodnot jednotlivých kryptoměn a období závratných zisků téměř pominulo. I přesto se tématu kryptoměn stále vyplatí věnovat zvýšenou pozornost, protože právě teď nastává období, kdy státní aparáty se začínají více zaměřovat na příjmy z těchto aktiv.
Na konci prvního čtvrtletí vydalo Generální finanční ředitelství informaci, ve které se snažilo vysvětlit postoj finanční správy v problematice zdanění kryptoměn. [1] Tato informace měla za cíl dát najevo daňovým poplatníkům, že se finanční správa tímto tématem aktivně zabývá a upozornit, že nedanění příjmů z těchto aktiv není ta správná cesta. Erudovanějším čtenářům neunikne, že ihned v úvodu dané informace se GFŘ dopouští nemalého zmatení. Ihned v první větě druhého odstavce se uvádí, že daná informace se opírá především o kryptoměnu jako je bitcoin. Je sice pravdou, že je tato kryptoměna nejrozšířenější a nejstarší, ale rozhodně nelze všechny kryptoměny hodit do jednoho pytle. I z toho pohledu je tato informace pouhým pokusem o nastolení určitého řádu a vysvětlení do oblasti zdanění kryptoměn.
K problematice kryptoměn se také vyjádřila Česká národní banka, která ve svém stanovisku z roku 2018 uvádí, že „Tzv. převodní tokeny (angl. exchange tokens, někdy označované jako virtuální měny nebo kryptoměny) jsou podmnožinou tzv. krypto aktiv, přičemž jejich definičním znakem je skutečnost, že do nich nejsou vtělena práva vlastníka vůči jiné osobě, a umožňují pouze převody v rámci vlastního a případně i dalšího distribuovaného registru. Převodní tokeny tudíž nepředstavují bezhotovostní peněžní prostředky ani elektronické peníze podle § 4 odst. 1 ZPS, resp. peněžní prostředky ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 písm. c) ZPS.“ [2] Právě díky těmto dvěma postojům je jasné, že na kryptoměny se nelze dívat jako na fiat měnu, a tudíž směna těchto aktiv za peníze představuje příjem, který se musí zdanit. Nejedná se tedy o převod jedné měny na druhou, který by nebyl předmětem daně.
Dle § 3 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů se za příjem považuje i takový příjem (peněžní či nepeněžní), který byl dosažen směnou. Právě díky této formulaci není pochyb o tom, že příjem ze směny kryptoměn by se měl danit. Mnohdy není sporu o tom, že by se tento příjem měl danit, ale o tom jak.
Příjem spadající do § 7 ZDP plyne z činnosti, která je provozovaná soustavně, samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku. Jedná se o definici živnosti. V případě kryptoměn se o živnosti musí uvažovat v okamžiku, kdy jsou splněny veškeré definiční znaky výše. Klasickým případem, kdy je fyzická osoba povinna si zřídit živnostenské oprávnění, je činnost těžby kryptoměn. Právě v tomto případě není pochyb, že fyzická osoba vykonává samostatnou činnost a je její povinností si zažádat o živnostenské oprávnění. Její příjmy tedy podléhají zdanění v dílčím základu daně dle § 7 a zároveň jsou tyto příjmy předmětem sociálního a zdravotního pojištění. Co je však důležité podotknout, že i samostatné obchodování může naplňovat všechny definiční znaky soustavné činnosti, a i přesto se nemusí jednat o situaci, kdy je nutné, aby si fyzická osoba zažádala o živnostenské oprávnění. V případě, pokud daňový poplatník vykonává pouhou správu vlastního majetku, není nutností o živnostenské oprávnění žádat. V rámci správy vlastního majetku je umožněno svůj vlastní majetek i rozmnožovat. V takovém případě se nejedná o příjem ze samostatné činnosti a daný příjem podléhá zdanění jako ostatní příjem dle § 10. Avšak jedná se o situaci, kdy danou pozici musí daňový poplatník ustát a podložit jej důkazy, že vykonává pouhou správu vlastního majetku.
Mnoho lidí si spojí příjmy daněné dle § 7 s povinností odvádět sociální a zdravotní pojištění. Pokud tedy daňový poplatník vykazuje vyšší příjmy rostou s tím i odvody na pojištění. V případě, kdy je příjem z obchodování kryptoměn buď posouzen jako příjem ze samostatné činnosti, nebo vložen dobrovolně do obchodního majetku fyzické osoby, bude výsledný zisk představovat základ daně a následně i vyměřovací základ.
U danění kryptoměn dle § 10 nastává situace, kdy je daný příjem z obchodování posouzení jako ostatní. Tento příjem nezakládá povinnost odvodů na sociální a zdravotní pojištění a od zdaňovacího období již postrádá i další výhodu oproti předešlým roků, kdy nebyl zahrnován do základu daně pro výpočet solidární daně.
I přes výše popsané situace nelze s jistotou říct, že by zdanění kryptoměn bylo vždy výhodné dle § 10. Pokud daňový poplatník realizuje ztrátu z prodeje jedné kryptoměny, je tato ztráta uplatnitelná pouze vůči výnosu z jiné kryptoměny. Celková ztráta je u tohoto dílčího základu daně nepřípustná, a tak případná ztráta neuplatnitelná. Oproti tomu ustanovení § 7 umožňuje vykázat daňově účinnou ztrátu, která je uplatnitelná vůči ostatním dílčím základu daně až na příjmy ze zaměstnání. V případě ztrátového prodeje je zahrnutí kryptoměn do obchodního majetku prozíravým krokem a může výrazným způsobem snížit celkový základ daně.
V případě právnických osob dochází ke zdanění příjmu z prodeje kryptoměn v momentě, kdy o daném výnosu účtují. Dle § 3 odst. 1 zákona o účetnictví [3] je účetní jednotka povinna účtovat o výnosu bez ohledu na jejich přijetí nebo zaplacení. Tento tzv. akruální přístup se uplatní i v oblasti kryptoměn. V případě prodeje kryptoměn mohou nastat dva okamžiky, kdy může vzniknout výnos. Zaprvé okamžik, kdy prodávající fakticky převede kryptoměnu na kupujícího a umožní mu s ní nakládat, a zadruhé ten, ke kterému vznikne prodávajícímu právní nárok na odměnu z transakce.
Zařazení kryptoměny jako dlouhodobý nehmotný majetek je také velice diskutabilní část tohoto tématu. Není pochyb, že se jedná o nehmotné aktivum, které v některých případech lze využít i pro další ekonomické aktivity. Definice dlouhodobého nehmotného majetku říká, že do skupiny dlouhodobého nehmotného majetku se zařadí zejména ocenitelná práva s dobou použitelnosti delší než jeden rok. Avšak kryptoměny nepředstavují jakákoliv práva, či software, a proto zařazení do dlouhodobého majetku může být předmětem sporu.
V praxi je zastáván názor, že společnosti obchodující s kryptoměnami drží tato nehmotná aktiva jako zboží. Z toho vyplývají povinnosti na skladové evidence a obtížnosti při oceňování a vyskladňování těchto aktiv. Nejrozšířenějším přístupem je oceňování v době nákupu, či obdržení kurzem z jedné z věrohodných burz, jelikož na trhu neexistuje jednotný kurz, podle kterého by mohli být tyto aktiva zanášena do účetnictví. Pro účetní jednotku to tedy znamená, že v momentě nabytí (vytěžení, nákupu, směny) ocení toto nehmotné aktivum dle aktuálního kurzu na burze, která se dá považovat za důvěryhodnou, jelikož definici důvěryhodné burzy také nenalezneme. Je pak tedy na účetní jednotce, aby byla schopna obstát, proč byl zvolen tento kurz. V momentě prodeje je proces ocenění zcela totožný jako při nabytí. Jelikož kryptoměny nesplňují definici § 4 odst. 12 zákona o účetnictví, u tohoto nehmotného aktiva uvažovat o kurzových rozdílech. To samé platí v případě povinnosti přecenění kryptoměn na konci účetního období.
Z výše uvedených informací vyplývá, že účetní jednotka má poměrně jasnou pozici, kdy při prodeji i směně dochází k účtování o výnosu, který představuje zdanitelný příjem. U právnických osob není možné ani uvažovat o nějakém způsobu osvobození příjmu z prodeje těchto aktiv, jelikož nesplňují žádné definiční znaky osvobozených transakcí popsaných v zákoně o dani z příjmů.
V článku jsem se záměrně nezabýval možnou otázkou osvobození příjmu u obchodování s kryptoměnami. U právnických osob se k žádnému osvobození dle ZDP ani zdaleka nepřiblížíme, avšak u fyzických osob si mnoho daňových poplatníků vykládá znění zákona dle své vůle. Právě otázkou osvobození se zabýval velice zajímavý rozsudek Krajského soudu v Brně [4], který se zabýval otázkou, zda je možné bitcoin považovat za cizí měnu a v důsledku toho příjmy z jeho prodeje od daně z příjmů osvobodit dle § 4 odst. 1 písm. ze) ZDP. Závěr daného rozsudku není až tak překvapivý, jelikož Krajský soud došel k závěru, že dané osvobození není možné, jelikož bitcoin je považován za nehmotnou věc jejímž převodem (směnou) dochází ke zvyšování majetku, a tedy i ke zdanitelným příjmům. Avšak v odůvodnění Krajský soud vyslovil velice zajímavé posouzení, kdy uvedl, že „Využije-li někdo bitcoin k platbě za zboží a služby, nebude tato transakce podléhat dani z příjmů podle ustanovení § 10 odst. 1 zákona o daních z příjmů.“ Kde jasně uvedl postoj, že pokud dojde ke směně bitcoinu za jiné zboží či službu, nebude se jednat o zdanitelný příjem. Je to velice zajímavé prohlášení, které je však dle mého názoru v rozporu s § 3 odst. 2 ZDP. Avšak bude velice zajímavé, zda tento závěr zastane i Nejvyšší správní soud.
V praxi se mnoho daňových poplatníků snaží prosadit myšlenku osvobozeného příjmu z prodeje kryptoměn u fyzických osob. Dost často se snaží využít hranici 100 000 příjmu, či 3letého testu. Pokud patříte mezi skupinu těchto lidí, tak Vás musím zklamat. Ani jedna z možností pro osvobození není pro kryptoměny uplatnitelná. Obě kritéria se pojí k právům něco vlastnit, a jak jsme si ukázali výše, tak kryptoměna je z pohledu zákona o dani z příjmu brána jako nehmotná věc a ne právo. Z toho důvodu toto osvobození není vůbec přípustné. Jedinou reálnou možností je, že v budoucnu dojde k akceptaci kryptoměn jako alternativního platidla (ne všechny však tuto funkci plní a je proto důležité důkladně rozlišovat jednotlivé skupiny kryptoměn).
Autor: Ing. Daniel Vladyka, Registrovaný daňový poradce č. 5674
[1] GFŘ. Informace k daňovému posouzení transakcí s kryptoměnami [online]. [cit. 19/07/2022].
[2] ČNB. Je k obchodování s tzv. převodními tokeny nebo k jejich směně vyžadováno oprávnění ČNB? [online]. [cit. 19/07/2022].
[3] Zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví
[4] Rozsudek Krajského soudu v Brně č.j. 30 Af 29/2020-48 ze dne 17. 2. 2022
Kolaps evropských letišť, a jak ovlivňuje cestování. Turecká inflace přes 70 procent a její důvody a dopady na dovolené. Akcie společnosti ČEZ pod velkým prodejním tlakem. Co mají akcionáři dělat? To vše jsou události posledních dní, které probereme s Josefem Soumarem. Druhý expert Tomáš Posekaný pak bude mluvit k hlavnímu tématu FinCastu, kterým budou kryptoměny. Ty zažily pořádný sešup a skluzavka, zdá se, nemá konce. Mají ještě svoje místo v portfoliu?
Věděli jste, že Ethereum je kryptoměna 2.0? Jaké jsou technické detaily obchodování kryptoměn, a jak začít s investicemi? Co je to blockchain, a kde se využívá? To se dozvíte při poslechu dalšího dílu FinCastu.
