Jak na stavební spoření?

25. 6. 2015 |

Doba čtení: 7 minut

Bez státního příspěvku budete v mínusu.

V posledních dvou letech slýcháme o degresivním vývoji na trhu stavebního spoření. Pojďme se společně podívat na pár základních pojmů a vysvětlit si možné příčiny. Ukáži vám několik příkladů, jak stavební spoření (ne)využívat a rozebereme i jeho nákladovost. První rada zní: „při sjednávání stavebního spoření dbejte na důkladné nastavení smlouvy a ohlídejte si poplatky“. Promyslete si vaši finanční strategii a také, zda situaci řešit právě stavebním spořením, nebo jiným vhodnější programem. V případě špatně zvolené cílové částky nebo v případě nepravidelného spoření může být totiž stav vašeho spoření i ztrátový.

Státní příspěvek

Státní příspěvěk byl v průběhu let několikrát snižován, měnila se také hodnota v procentech, pomocí které se vypočítá. Možná si ještě vzpomínáte na příspěvek Kč 4.500,- ročně, někteří z vás zavnímali i krátký tří tisícový příspěvek od státu. Nicméně současná hodnota se zastavila na příspěvku Kč 2.000,-/rok, který znamená 10% z ročního vkladu, maximálně však z Kč 20.000,-. Pokud byste tedy za rok vložili Kč 5.000,-, pak bude výše vašeho státního příspěvěk Kč 500,-.

Cílová částka

Cílová částka je částka, kterou si určitě dobře promyslete na počátku spoření při podpisu smlouvy. Je to maximální částka, kterou můžete naspořit, současně i částka, do které můžete čerpat úvěr ze stavebního spoření. Z této částky se rovněž vypočítávají některé poplatky. Její výše se tedy odvíjí od záměru, na který chcete stavební spoření využít. Cílová částka se dá v průběhu spoření i dále navýšit a není konečná.

Poplatky

Poplatky u stavebních spořitelen jsou různé. První poplatek, který zaplatíte, je poplatek za uzavření smlouvy a bývá ve výši 1% z výše cílové částky. Strop tohoto poplatku bývá omezen, například na 15.000 Kč u fyzických osob nebo 50.000 u osob právnických. Při navýšení cílové částky bývá tento poplatek stejný, kde opět uhradíte stavební spořitelně 1% z navýšeného rozdílu.

Druhým poplatkem je poplatek za vedení účtu. Nejčastěji se pohybují kolem Kč 350,- až Kč 500,- za kalendářní rok. U některých stavebních spořitelen bývá nemilým zvykem, že po uplynutí šestileté vázací doby, po které můžete prostředky vybrat, se poplatek i zdvojnásobí, například z Kč 80,- za čtvrtletí na Kč 160,-, tedy neskutečných 640,- za rok. Pokud tedy na stavební spoření ročně vložíte 5.000 korun, dostanete státní podporu ve výši pěti set koruny, přijde vám oproti tomu poplatek za vedení účtu, jste nyní ve 140 korunové ztrátě.

Méně častým poplatkem, který je účtován, bývá poplatek za výpis z účtu, zasílaný vám poštou. Zde se pohybujeme okolo Kč 20,- za každý list výpisu.

Mnoho lidí také neví, že když vypoví svou smlouvu předčasně, kromě odebrání státních příspěvků je účtován poplatek za předčasné ukončení smlouvy. Ten bývá v podobné výši jako poplatek za uzavřený smlouvy, rovněž 1% z cílové částky.

Úrok

Doby, kdy spořitelny nabízely vysoké úroky, jsou dávno pryč. Úrok jde ruku v ruce s ekonomickým vývojem trhu a vždy byl podobný výši úroků na spořících či termínovaných účtech. Maximální úrok, který dnes můžete smluvně fixovat na své smlouvě, je 1,5%. Musíte však splnit určité podmínky. Většina institucí již nabízí pouze 1% p.a. a s tímto nejčastějším průměrným procentem budeme také kalkulovat v níže uvedených propočtech.

Jak (NE)využívat stavební spoření?

1. příklad

Jako první příklad uvedu jednu z nejčastějších částek, kterou lidé na stavební spoření zasílají. Jedná se o částku Kč 500,- měsíčně a „stavebko“ využívají například na spoření dětem. V tomto případě je ovšem špatně zvolena cílová částka. Její výše je Kč 300.000,- a při zachování nižší platby a šestileté délce spoření je příliš vysoká.


Takto využívané stavební spoření je po 6 letech, kdy je možné bezsankčně prostředky vybrat a spoření zrušit, dokonce v záporných hodnotách. Výše vstupního poplatku a pravidelné náklady vaše finance znehodnotily.

Vhodné je uvést, že při podpisu smlouvy se smluvně zavazujete k pravidelnému vkladu, který bývá ve výši poloviny procenta z cílové částky. V tomto konkrétním případě se klienti zavázali k úložce Kč 1.500,- měsíčně. Byť stavební spořitelny tuto úložku nevyžadují, v tomto roce byl tento požadavek záminkou pro zrušení desítek tisíc smluv stavebního spoření s vyšším fixním zúročením programu (například starší smlouvy s 3%  p.a. apod.).

2. příklad

Druhý příklad je obdobný, avšak již se smysluplnější cílovou částkou, která předpokládá nižší měsíční úložku.


Stavební spoření1

Výsledný státní příspěvek je v tomto případě ponížen o vstupní poplatek z uzavření v prvním roce a o poplatek za vedení účtu v 1. a každém následujícím roce. Celkový zisk programu dosahuje necelých 2.000 korun na 6-letém spořícím horizontu.

3. příklad

V posledním příkladě je stavební spoření optimálně nastaveno na takový měsíční příspěvěk, aby bylo využito na maximum, tedy na Kč 1.850,- tak, abychom státní příspěvek získali v maximální míře a z úložky hradily i pravidelné náklady. Rovněž cílová částka je snížena na předpokládanou výši částky, která bude po 6 letech naspořena.



Spoření se dá ještě více optimalizovat tím, že poplatek za uzavření zaplatíte jednorázově s prvním vkladem, nebo na stavební spoření vložíte celou částku Kč 120.000,- a k ní částku na veškeré poplatky s ním spojené. Pak je na stavební spořitelně, jestli je schopna váš jednorázový vklad chápat jako pravidelný a rozložit jej do jednotlivých let, aby byl optimálně využit k čerpání státního příspěvku.

* Ke všem výpočtům byl použit vlastní kalkulátor a interní podmínky jedné konkrétní tuzemské stavební spořitelny. V propočtech jsou započteny poplatky za uzavření smlouvy, za pravidelné vedení účtu a odečtena závěrečná 15% daň z výnosu programu.